Při prodeji nemovitosti je pro prodávajícího velmi důležitá maximální cena prodávané nemovitosti. Praxe je taková, že představa o částce bývá často nereálná. Čím to je? Realitní makléř na základě svých zkušeností, praxe i cenových map chce majiteli nemovitosti dobře poradit. Majitel nemovitosti to ale často vidí naopak. Proč?
V roce 2015 vydal Journal of Housing Economics velmi zajímavou studii. Majitelé nadhodnocují ceny svých nemovitostí o 8 % oproti reálné ceně, a to jen v případě, že se jedná o tu jejich. Pokud se nejedná o jejich vlastní nemovitosti akceptují reálnou cenu. Pro tento jev existuje i ekonomický název – endowment efekt. Možno přeložit jako vlastnický či majetnický efekt.
Dá se tedy říci, že u stejné nemovitosti dělá majitel cenový rozdíl mezi cenou, za kterou je ochoten prodat a za kterou je ochoten koupit. Například: pokud bude majitel prodávat byt, bude za něj požadovat vyšší cenu, než za jakou by byl ochotný jej koupit. Toto se netýká jen nemovitostí, ale všech vlastněných věcí.
Proč?
- Citové pouto. K věcem, které vlastníme, máme citové pouto. U těchto věcí jsme ochotni se jich vzdát pouze za vyšší částku, která nám tento cit „nahradí“.
- Utopené nákladů. Jako vlastnící míváme pocit, že prodejem musíme získat investované náklady. Za zrekonstruovanou koupelnu 150.000,-Kč nikdy stejnou částku nedostaneme.
- Ikea efekt. Pokud jsme nemovitost sami zrekonstruovali a vymalovali, citové pouto a utopené náklady způsobují nereálnou představu o ceně.
Jak zvolit správnou cenu?
Představte si, že ve vaší nemovitosti bydlí úplně cizí lidí, oprostěte se od citových vazeb a položte si otázku. Kolik bych byl ochoten za takovou nemovitost zaplatit já?
Pokud už nemovitost prodáváte a nedaří se vám to, patrně se vám přihodil endowment efekt a požadujete za ni až příliš vysokou cenu.
Nechte si poradit o profesionálního makléře. Možná se vám to zprvu nemusí zdát, ale opravdový profík vám skutečně umí poradit dobře.